Poznatky z praxe …. Úzkostné stavy
Ve své praxi se často setkávám se stavy úzkosti svých klientů. Každý někdy prožil ten pocit vnitřního sevření a tlaku v hrudníku, stažení v oblasti krku nebo žaludku. K úzkosti se pojí také nespavost, nechutenství nebo naopak vlčí hlad, roztěkané vnímání, zapomnětlivost a mnoho jiných mentálních a fyzických projevů.
Rozlišuji úzkost:
1) vnějších příčin nebo vnitřního procesu.
2) persony (ega) a kolektivní.
3) akutní nebo chronickou.
Při léčbě úzkostných stavů je třeba vždy nalézt příčinu, rozlišit o jaký typ úzkosti se jedná a podle toho stavy léčit.
Příčiny úzkostných prožitků z vnějších příčin jsou nejčastější. Jedná se většinou o akutní úzkost osobní povahy, tedy určité dramatické situace, na kterou jedinec (persona) takto reaguje. Například mě opustí partner. Reaktivuje se vnitřní podvědomý vzorec strachu ze samoty a tento strach způsobí pocit úzkosti. Prožitek, který, pokud není uchopen a rozpoznán, je iracionální a cítím psychickou bolest uvnitř. Tato bolest se somatizuje stažením žaludku, tíhy na hrudi a sevřením srdce, obtížným dýchaním, nechutenstvím, průjmem, nespavostí, únavou atp. Poté úzkostný šok, jež vznikl z emoce strachu přejde do hlubokého smutku.
Příčinou úzkosti v tomto příkladě je rozchod a strach ze samoty.
Příklady dalších typů vnější příčiny úzkosti:
úmrtí blízkého
starost o dítě nebo rodinného příslušníka
nedorozumění v mezilidských vztazích
mobbing
šikana
nemoc (smrtelná onemocnění, funkce štítné žlázy, chronická onemocnění, migrény, malnutrice, atp.)
alopatické léky (psychofarmaka, hormonální léčba, atp.)
stimulanty
drogy
a mnoho dalších.
Hypersenzitivní lidé podléhají úzkostným stavům více. Někteří jedinci mají vnitřní, charakterové predispozice k melancholii, jež se může propadat do stavů úzkosti.
Vnitřní příčina úzkosti je nejčastěji způsobena traumatem. Jedná se, ve většině případů o chronickou úzkost, jež se může prohloubit do neurotických stavů a deprese. Trauma je samo o sobě velké téma, o kterém napíšu příště.
Transformační období, která jsou součástí vnitřního růstu jedince, rovněž přinášejí stavy úzkosti. Tato období prožíváme všichni. Každý však jiným způsobem a s jinou intenzitou. To, jak zvládneme například psychospirituální krizi závisí na podvědomých vzorcích, charakterových vlastnostech a okolnostech, v kterých nás tato životní fáze zastihne. Je důležité tuto fázi pojmenovat a zjistit, co po mně můj životní plán žádá, naučit se poslouchat svou duši a tvořit změny.
Tato období jsou například:
zrození
puberta
návrat Saturna
mateřství
psychospirituální krize
meno a andro pauza
setkání se smrtí
umírání ega
volání duše
a jiné
Některé úzkostné stavy můžeme léčit sami rozpoznáním, pochopením a změnou. Některé je třeba řešit terapeuticky. Pokud je úzkostný vzorec součástí naší charakterové základny je třeba se naučit s tímto žít a o to usilovněji hledat naší duchovní podstatu, to co převýší zcela vzorce zrození.
Úzkostné stavy jsou všeobecně projevem naší nekonečné duše, která nás nabádá k odvaze, překonání, pochopení a tím rozšiřuje naše vědomí. Již nevedeme bitvy vnější, ale vnitřní a výhodou je, že v těchto bitvách můžeme být vždy vítězem.
O přístupu k léčení úzkostných stavů zase příště …..