O víře
Člověk byl pro cestu životem vybaven mnoha krásnými a ctnostnými schopnostmi. Intuicí, vnitřní silou, pokorou, odevzdaností, úctou, vírou a mnoha dalšími. Bohužel s některými jsme ztratili kontakt úplně a některé používáme pouze k nízkým cílům našeho ega. Jednou z nich je právě víra.
Slovo víra používáme stále. Věříme, že situace dobře dopadne. Věříme, že si příští rok koupíme nový byt. Věříme, že bude hezké počasí. V těchto každodenních obratech ale bohužel vnitřní prožitek víry obsažen není. Jsou to prázdné fráze, kterým chybí vnitřní síla. Většina z nás neví, jak věřit a pokud ano, tak říkáme, že věříme sami sobě. Tím ovšem vyvstane ta tajemná otázka: Kdo jsem JÁ? A jsme u vnitřní síly.
Pravda je, že ti kteří se ke své vnitřní síle dostali a použili ji ve smyslu víry, určitě byli odměněni. Atlet, který vnitřně spočinul sám v sobě a věří, že může vyhrát. Dívka, která hluboce věří, že potká lásku na celý život. To, co ovšem z víry činí výsledek, je naprostá víra ve vyšší řád, kterému svou vírou vysíláme žádost o pomoc. Naprostá víra znamená nepochybovat a být na tento vyšší řád napojen. Víra je hluboký a intimní prožitek naší duše. Je to něco, co naše duše ví a my jsme neztratili schopnost jí naslouchat. Není to tedy hra našeho rozumu a mysli, co činí zázraky, ale naše nejhlubší jistota, že jsme součástí něčeho velkého a krásného.
Hluboká víra souvisí s úctou, pokorou a intuicí. Je třeba se tedy vrátit k původním kořenům lidství. Opět najít všechny ty ztracené dary a naučit se je používat.