Osm stupňů jógy dle Pataňdžaliho - Šestý stupeň - DHARANA
Osm stupňů jógy dle Pataňdžaliho - Šestý stupeň - DHARANA
V minulé lekci jsme ovládli naši mysl (tedy i naše smysly). Dnes se zaměříme na koncentraci neboli dháranu. Ovládnutí mysli (pratjáhára) je s koncentrací (dháranou) velmi úzce spojeno. Tvoří jakýsi tým na cestě k osmému stupni – osvícení (samadhi). Zjednodušeně řečeno koncentrace je nasměrování mysli na jednu věc. K procvičování není důležité, zdali je to jablko, strom, prožitek, mantra nebo mandala.
Dhárana nás učí nasměrování POZORNOSTI. Mysl je spojena v jeden proud a namířena k určitému bodu (jednobodovost mysli). Pozornost je velmi důležitým činitelem v jógové praxi a klíčem k meditaci. Soustřeďuje energii (shakti) do jednoho místa po dlouhý časový úsek. To je dharana. Kam jde pozornost, tam jde i síla. První čtyři stupně Pataňdžaliho stezky jógy jsou nezbytnými pomocníky, které je třeba si zcela osvojit. Od pátého stupně je stezka stoupáním po schodech vzhůru ke konečné realizaci - samadhi.
Nejprve je tedy třeba zklidnit mysl. Poté nasměrovat pozornost například k pozorování dechu a koncentraci udržet co nejdéle. Známé je třeba vytváření mandal z písku tibetskými mnichy, jejichž pozornost je soustředěna plně na mandalu. Nebo koncentrace na zpívání manter. Také soustředění na prožitek vnitřního světla nebo lásky nás vede k meditaci.
Na procvičení můžeme začít něčím jednoduchým, například pozorováním jablka, květiny nebo oblíbeného hrnečku na čaj. Zavřeme oči, ztišíme mysl. Oči otevřeme a věnujeme plnou pozornost předmětu před námi. Snažíme se pohledem zachytit co nejvíce detailů, vtisknout si obraz do své prázdné mysli. Poté oči zavřeme a obraz sledujeme vnitřním zrakem, za zavřenýma očima. Snažíme se udržet koncentraci co nejdéle.
Podobnou praxi můžeme cvičit i v každodenních činnostech s otevřenýma očima. Zaměřovat absolutní pozornost na to, co právě děláme. A nejen to. Můžeme si sami sebe uvědomovat jako pozorovatele. Pozornost je namířena k činnosti například loupání brambor a já jsem pozorovatelem této akce. Je důležité se v tomto pozorovateli udržet, tedy udržet koncentraci mysli – dháranu.
Postupem praxe můžeme stejným způsobem pozorovat své emoce nebo rozběsněného souseda a zůstat odosobněni. S praxí POZOROVATELE se svět stává krásným dramatickým divadlem, jehož herci i scény se mění, ale JÁ pozorující vědomí zůstávám neměnné.